Popíjení alkoholu může vést k absenci v práci. A v horším případě k tomu, že do práce dorazí zaměstnanec s kocovinou či jinými problémy a ohrožuje své kolegy, zaměstnavatele i sám sebe. Finanční ztráty způsobené pitím alkoholu zaměstnanci jdou na Novém Zélandu do miliard dolarů.
Není tajemstvím, že alkohol a zaměstnání moc nejdou dohromady. Jak ukazuje nedávný výzkum badatelů novozélandské University of Otago, když zaměstnanec přijde do práce s kocovinou anebo nepřijde raději do práce kvůli alkoholu vůbec, tak to v celkovém úhrnu jenom na Novém Zélandu způsobuje každoročně ztráty ekonomice ve výši asi 1,65 miliardy dolarů.
Trudy Sullivan a její spolupracovníci využili toho, že na Novém Zélandu jsou dlouhodobě řešeny a podchycovány problémy s alkoholem, které tam jsou nemalé. Zatím ale bylo jen málo pozornosti věnováno vlivu alkoholu na produktivitu práce. Badatelé proto ve své studii vyzpovídali 800 zaměstnanců a 227 zaměstnavatelů z rozmanitých odvětví výroby.
Sullivanová a spol. zjišťovali, kolik stojí ztráta produktivity způsobená absencí v zaměstnání a kolik taková ztráta, když je zaměstnanec na pracovišti, ale na jeho výkon má vliv alkohol. V úvahu brali i to, kolik času zaměstnavatel musel vynaložit na řešení problémů spojených s alkoholem.
Badatelé dospěli k výsledku, že průměrný zaměstnanec na Novém Zélandu ročně způsobí ztrátu produktivity ve výši 1097,71 dolarů, přičemž zhruba 80 procent této ztráty jde na vrub ztrátě produktivity v zaměstnání a 20 procent na vrub absence kvůli alkoholu. Zmíněná celková roční ztráta produktivity kvůli alkoholu odpovídá asi pěti celým pracovním dnům práce. Dalších 132,62 dolaru ročně připadá na ztráty zaměstnavatele, který se tímto musí zabývat.
Nejčastěji jsou ztrátou produktivity práce kvůli alkoholu postiženi muži mladší 25 let, kteří mají stresující práci. Podle Sullivanové jsou zaměstnavatelé ohroženi i skrytými ztrátami kvůli alkoholu, zejména v případě, kdy zaměstnanec do práce přijde, ale jeho výkony jsou kvůli kocovině a dalším faktorům mnohem slabší a méně spolehlivé, než by jinak byly. V takovém případě hrozí celá řada rizik, včetně sníženého množství a kvality odvedené práce, chyb při práci, pracovních úrazů, negativního vlivu takového zaměstnance na jeho kolegy, neefektivního využívání zdrojů při práci, nebo i poškození majetku zaměstnavatele.
Podle autorů studie není snadné takovým ztrátám produktivity práce čelit. Vyžaduje to podle nich cílený přístup na mnoha úrovních. Není to jenom o jednotlivých zaměstnancích, ale také o pracovišti a sociálním kontextu. Dobrým začátkem je podle Sullivanové a spol. cílit na snížení stresu v zaměstnání.
Zdroj: University of Otago