V posledních desetiletích dramaticky vzrostly platy ředitelů a vrcholových manažerů, zatímco platy běžných zaměstnanců se zvýšily jen nepatrně. Ve Spojených státech, stejně jako v řadě dalších zemí dnešního světa, se tak rozevírají nebezpečné nůžky mezi velmi bohatými a celým zbytkem společnosti.
Nůžky mezi bohatými a méně bohatými se rozevírají po celém světě. Spojené státy nejsou žádnou výjimkou. Podle nové studie, kterou nedávno publikoval americký neziskový think-tank Economic Policy Institute se sídlem ve Washingtonu, D.C., jsou šéfové velkých amerických společností placeni v průměru 278-krát více, než jejich běžní zaměstnanci. Tento ohromující nepoměr se přitom neustále zvětšuje. Economic Policy Institute se ve svých analýzách obvykle soustředí na záležitosti zaměstnanců s nízkými a středními platy.
Jak think-tank Economic Policy Institute uvádí, v 350 největších amerických firmách měli jejich ředitelé v roce 2018 průměrný plat 17,2 milionů dolarů ročně, včetně akciových opcí, které obecně představují asi dvě třetiny těchto astronomických platů. To jsou finanční deriváty, které často získávají vedoucí manažeři firem. Cílem akciových opcí přitom je motivovat manažery k co nejlepším pracovním výsledkům.
Podle Economic Policy Institute byl v roce 1965 rozdíl mezi platem ředitele společnosti a běžného zaměstnance v průměru 20-násobný. V roce 1989 byl plat ředitele 58-krát vyšší, nežli plat zaměstnance. Mezi roky 1978 a 2018 se platy ředitelů společnosti zvedly o dramatických 1 000 procent, z nemalé části díky stále rostoucím akciovým opcím. Platy zaměstnanců se ovšem za stejnou dobu zvýšily o méně než 12 procent.
Z analýz institutu je zřejmé, že nárůst platů šéfů společností a obecně nárůst platů jejich managementu vedl k výraznému zvýšení příjmů lidí s 1 procentem nejvyšších platů a také lidí s 0,1 procentem nejvyšších platů. Z toho vyplývá, že mezi běžnými zaměstnanci zůstává méně „plodů“ hospodářského růstu. Studie konstatuje, že se nůžky mezi lidmi s nejvyššími příjmy a lidmi, jejichž platy představují dolních 90 procent, stále nebezpečně rozevírají.
V institutu jsou přesvědčeni, že by ekonomika neutrpěla žádnou újmu, pokud by šéfové společností měli nižší platy anebo platili vyšší daně. Jak ale plyne z teorie her, podobné věci se lehko říkají a mnohem hůře prosazují. Economic Policy Institute také tvrdí, že astronomické rozdíly v platech neodrážejí astronomické rozdíly ve schopnostech, ale spíše moc šéfů společností a vrcholového managementu, díky které si prosadí své platy. Jak se ve vedení společností kumuluje moc, tak se tím v celé zemi zvyšuje nerovnost mezi lidmi, což by v budoucnu mohlo způsobit celou řadu závažných společenských problémů.
Zdroj: Phys.org