Malý baltský stát bývá označován za jediný plně digitální stát světa. Běžný Estonec si dnes již nedovede představit život bez plně funkčního elektronického občanského průkazu, zatímco mnohé země Evropy včetně Česka bojují se zavedením běžné elektronické komunikace s úřady. Co se mohou ostatní země od Estonska učit?
Začátek elektronizace státní správy a komunikace úřadů s občany nejsevernější z Pobaltských zemí se datuje již do počátků internetu. V roce 1994 vznikl návrh budoucí státní politiky rozvoje informačních technologií, Tallinn tak prozíravě rozhodl již na samotném počátku digitalizace o jejím postupném zavedení. V lednu roku 2002 byl uveden do praxe elektronický občanský průkaz, který využíval podobné zabezpečení jako například kreditní karty. Díky možnosti online autentizace a postupnému přidávání informací do systému je přes průkaz nyní možné postupně provádět nejrůznější byrokratické úkony. Informace na průkazu, který vlastní 98 % z 1,3 milionu Estonců, sdílejí všechny úřady v zemi.
Ze svazové republiky v člena EU
Estonsko si přitom ve své historii prošlo klikatou cestou. Nezávislost obnovilo až v roce 1991, předtím bylo dlouhých 46 let součástí Sovětského svazu. Čtvrtina obyvatel Estonska se hlásí k ruské národnosti a mnozí z Rusů ani neovládají estonštinu, která se kvůli svému ugrofinskému původu více než ruštině blíží finštině či maďarštině. Separatistické tendence ze strany slovanské minority však patrně i díky prudkému hospodářskému růstu země od svého osamostatnění znát na pobřeží baltského moře nejsou. V roce 2004 země vstoupila společně s Českem a dalšími osmi zeměmi do EU, svou digitální politiku tak realizuje i díky štědrým dotacím částečně také z bruselské kasy. Téměř 92 % obyvatel zde tak například pravidelně používá internet, což představuje o 7 procentních bodů vyšší hodnotu oproti průměru celé EU. Organizace Freedom House také zhodnotila, že se v severské zemi mohou uživatelé připojit k druhé nejsvobodnější internetové síti na světě.
Online mimo svatby a rozvody
Elektronický občanský průkaz slouží například během online voleb politických zástupců, k elektronickým podpisům nebo zcela nahrazuje kartu zdravotního pojištění. Pomocí ní lékaři zjistí také medikaci pacientů a mohou jim tak na dálku předepsat léky, které si pomocí průkazu pacient vyzvedne v lékárně. Stát i občan má také díky průkazu přehled o zaplacených daních. Přes internet si jde ze zákona vyřídit každé úřední jednání kromě svatby, rozvodu a obchodů s nemovitostmi. „Estonci důvěřují elektronickým řešením. Důvěra je založena na praktické zkušenosti a na znalosti, že digitální identita občana garantuje všem lidem potřebná práva a svobodu ve virtuálním prostředí,” vysvětluje estonský přístup Eliisa Sau, hlavní IT expertka policie a pohraniční stráže. „Nicméně nejdůležitějším aspektem zůstává, že elektronická řešení opravdu dělají jejich životy jednoduššími a pohodlnějšími,“ doplňuje Sau.
Člověk by v případě neexistence elektronických řešení strávil podle webu provozovaném úřady vyřizováním problémů pět dní v každém roce. Estonsko nabízí svým občanům maximální možný servis: naprostá většina státních služeb funguje údajně v online režimu prakticky nonstop, občanský průkaz lze navíc nosit také v mobilním telefonu. K tomu však musí mobilní operátor vydat zákazníkovi speciální SIM kartu s unikátním kódem, další funkce umožňuje jednoduchá mobilní aplikace. Stále oblíbenější alternativa čipů tak přináší obyvatelům digitální velmoci další spojení více služeb dohromady.
Bezpečnost především
Přestože se jednání s úřady přes internet jeví jako velmi pohodlné, při případném hackerském útoku by se ke zločincům mohlo z vládních databází dostat velké množství důvěrných informací. Za samozřejmost se tak u digitálního systému považuje používání nejaktuálnější verze softwaru se stále zdokonalovaným způsobem šifrování komunikace. Data se také pravidelně zálohují, informace o zdravotním stavu jsou chráněna technologií blockchain podobně jako například účty s kryptoměnami. Podle estonského premiéra Jüriho Ratase je tak například v případě elektronických podpisů zajištěna bezpečnost mnohem lépe než při osobním podepisování dokumentů, kdy kdokoli jednoduše zfalšuje na základě vzoru jiný podpis.
Ani estonský model však není ideální a riziko úniku informací vždy existuje. Kontroverzi na evropské půdě přinesla v poslední době nabídka virtuálního občanství cizincům. Občané jiných států si v zemi mohou na dálku založit rovněž účet, což podle kritiků umožňuje posílat nelegálně získané peníze do Evropy – například za dovoz zboží do zemí, na které byly uvaleny hospodářské sankce. Cizinci si mohou vyzvednout svoji e-občanku na kterékoli estonské ambasádě, stejně jako Estonci tak mohou z pohodlí domova zakládat na území EU online třeba vlastní firmu.
Služby k nezaplacení
Parkování Estoncům zejména ve velkých městech usnadňuje mobilní parkování. Mobilní aplikace navádí řidiče pomocí technologie GPS na nejbližší parkovací zónu. Aplikace se postará také o zaplacení doby parkovného, celkové množství peněz se pak na konci měsíce odebere z účtu společně s poplatky za volání. Další inovací jsou zasedání vlády online, ne nadarmo také v Estonsku vznikl v roce 2003 populární program Skype.
Obyvatelé malého státu mohou online podávat žaloby nebo stížnosti k policii, všichni školáci využívají ve škole e-learning. O estonském školství je v médiích slyšet možná méně než o finském, nicméně zdejší děti obsazují v evropských srovnávacích testech PISA pravidelně přední příčky. Navíc každý desátý student se rozhodne pro budoucí studium informačních technologií. Estonsko bylo také první zemí, která na svém území povolila jízdu autonomním vozidlům a stát podporuje také fungování sdílené automobilové dopravy.
Foto: Adobe Stock