Občané Kyjova musí novu digitální měnu utratit u místních prodejců. Za měsíc od startu projektu utržili obchodníci celkem asi 1,5 milionu korun, k nejoblíbenějším patří nákupy obuvi.
Soukromá firma věnovala obyvatelům slováckého města virtuální mince s názvem Corrent v hodnotě 800 tisíc Kč. Současně s každým vynaloženým correntem zaplatí zákazníci polovinu z vlastních zdrojů, ve své podstatě tak dostanou 50% slevu na různé druhy zboží či služeb. Částku mohli občané utratit v období od 26. dubna do 24. června u prodejců zapojených do systému obchodování, Kyjov se do projektu zapojil jako první město v České republice.
Pro mladé i seniory
Vytvoření jihomoravské virtuální měny má za cíl podpořit spotřebu domácností. Do sítě obchodníků se zapojili zejména malí prodejci, kteří kvůli protiepidemickým opatřením museli na dlouhou dobu zavřít. Inovativní službu využilo více než 1500 občanů z asi 11 tisíc obyvatel, z toho třetinu zákazníků tvořili lidé nad 60 let. Firma mohla mince darovat občanům i díky státní dotaci ve výši více než čtyři miliony.
„Jsem rád, že se potvrdily výchozí teoretické úvahy, které jsme rok rozpracovávali, a že jak technické řešení, tak i ekonomický model zafungovaly,“ komentuje Pepe Rafaj, podnikatel a autor inovativního nápadu. Velký podíl na odstartování projektu v Kyjově má také vedení města, u kterého se vznik nové měny setkal s velkou podporou. „Čeká nás jednání o reaktu Evropské unie, ve kterém by mělo do republiky přitéct 170 miliard korun, a já se domnívám, že by část prostředků, byť desetina, mohla být rozdělena pomocí Corrency, protože se jedná o podporu lokální ekonomiky,“ uvedl starosta Kyjova a současně předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Do obchodu s občankou nebo telefonem
Samotná platba virtuální měnou probíhá přímo na pobočce poměrně jednoduše. Vlastníkům měny, kteří se o svých 400 correntů museli předem přihlásit na speciálně zřízených webových stránkách, stačí k ověření uvést číslo občanského průkazu nebo kód zaslaný na mobilní telefon formou SMS. Projektu se také nevyhnuly komplikace způsobené koronavirem. Začátek užívání měny musel být kvůli uzavření kamenných poboček po vánočních svátcích o celé čtyři měsíce posunut.
I když alternativní platidla známe v Česku dlouho například ve formě stravenek a lokální měny byly vytvořeny již před koronavirovou krizí například v Izraeli, jistá unikátnost projektu spočívá právě v cílení na provozovatele měsíce zavřených služeb. I proto se o něj zajímají také jiná česká města a velká zahraniční média. Pozornost si tak projekt získal například ve Spojených státech, Japonsku nebo ve Francii.
