Představte si svět bez inflace, bez devalvací, revalvací, bez škrtání nul na bankovkách, bez jakéhokoliv mocenského zásahu do měny. Svět, kde neexistuje tiskárna peněz a tedy nelze měnu znehodnotit. Svět, kde ani ten největší diktátor nemůže ovlivnit objem a toky peněz v ekonomice státu. Sci-fi? Možná ne. Je tu Bitcoin.
Tajemný stvořitel
Bitcoin popsal a vytvořil člověk vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Jelikož je projekt svou povahou revoluční a výbušný, Satoshi nikdy nezveřejnil svoji pravou totožnost. A když se stal Bitcoin úspěšným - dosáhl prvního většího rozšíření, odmlčel se tento záhadný otec zakladatel úplně. Patrně se nikdy nedozvíme, kdo za touto myšlenkou stojí. Ale pokud bude Bitcoin stoupat vzhůru jako doposud, stane se brzy legendou. Dnes se o projekt stará tisíce dobrovolníků po celém světě, ale i několik alternativních klientů.
Co je to vlastně Bitcoin?
Bitcoin je internetová měna, založena na open-source, kterou lze platit pomocí zcela decentralizované P2P sítě. Právě naprostá decentralizace měny je unikátní. Neexistuje možnost, jak by vláda, jednotlivec, mocenská skupina nebo dokonce sám autor mohli nějakým způsobem měnu ovlivňovat. Nelze ji padělat, devalvovat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky, způsobovat inflaci - neexistuje prostě centrální bod, ze kterého by se o měně rozhodovalo. Je to k nevíře, ale Bitcoin dokazuje, že se dá přežít i bez centrální banky.
Deflační měna
Bitcoin je deflační měna. To znamená, že do oběhu bude uvolněno jen konečné množství peněz, jehož objem je předem znám. Navíc uvolňování do oběhu se řídí čistě matematickými zákony. Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč body peer-to-peer sítě. K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které vlastním a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz. A co je velmi příjemné, peněžní operace na síti probíhají za nulové nebo za minimální náklady. Jaký to rozdíl oproti bankovním ústavům.
Jak se Bitcoiny vytvářejí?
Bitcoiny vznikají pomocí tzv. „těžení“. Bitcoin je vlastně měna plná jedniček a nul a klientské programy jsou naprogramovány tak, aby přijímaly jen takové jedničky a nuly, které splňují určitá kritéria. Tato kritéria jsou poměrně složitá a je potřeba hodně strojového času a tím i elektrické energie na vyřešení. A to může být kámen úrazu, vzhledem k hodnotě elektřiny se nemusí takováto těžba vyplatit. V současné době se uvolňují tzv. bloky po 25 BTC. Dá se to vzdáleně přirovnat k těžbě zlata. Těžař musí vynaložit určité náklady, aby zlato získal a uvedl do oběhu. A pokud je žíla slabší, těžba se přestane vyplácet.
Kde všude Bitcoinem zaplatím?
Bitcoiny může používat každý. Jedinou podmínkou je jakási elektronická peněženka instalovaná v počítači nebo v mobilním telefonu. Atraktivita nové měny se zvyšuje každým subjektem, který začne tuto měnu přijímat, a ty přibývají každým okamžikem. V současné době akceptuje Bitcoiny přes 2 000 firem a organizací. Od donášky pizzy až po velké internetové nákupy. Bitcoin lze bez problémů směnit ve vybraných směnárnách za eura či dolary (1 BTC dnes zhruba za 37 euro!).
Anonymita pro podsvětí
Bitcoin je virtuální platidlo a když se dodržují pravidla, je těžko vystopovatelné. To samozřejmě láka nelegální obchodníky k transakcím všeho druhu. Bitcoinem se dá sázet v pochybných sázkových kancelářích, zaplatit si dámskou společnost nebo dokonce nakoupit drogy. To samozřejmě snižuje důvěryhodnost nové měny ze strany bankéřů a politiků. Ale ruku na srdce, drogy se staletí kupují za papírové peníze a nikdo kvůli tomu nechtěl klasickou měnu zrušit.
Útok na Bitcoin nenechal na sebe dlouho čekat
Bitcoin čelil útoku nedlouho po jeho větším rozšíření. Už v roce 2011 existovalo několik burz, kde se s Bitcoiny obchodovalo. A ačkoli se o Bitcoinu mluví jako o měně hackerů, právě z jejich strany přišel největší atak. Nejprve se vytvořila spekulativní bublina, která uměle vystřelila kurz Bitcoinu vysoko a následoval masivní útok počítačových pirátů. Škoda se nakonec pohybovala ve stovkách tisíc eur. I přes tento útok zůstal Bitcoin velmi zajímavou alternativou placení na internetu.
Bitcoin posílila krize na Kypru
Současnost je však pro Bitcoin příznivější. Finanční krize na Kypru a snaha o krácení vkladů v klasických bankách vyvolala po celém světě otázky, na kolik je svět bankovnictví bezpečný. A Bitcoin jako alternativa se chopil příležitosti. Od počátku kyperské krize se hodnota této kyberměny zvýšila o 87 procent! Prudce také narostl i počet obchodů až na trojnásobek před kyperskou „dobou“. Toho si všimli podnikaví obchodníci a právě na Kypru má být instalován první bankomat na bitcoiny. Bankomat by měl umožnit jednotlivcům získat za své digitální peníze hotovost, nebo vložit hotovost do bankomatu a navýšit tak počet svých digitálních mincí.
Konec v roce 2033?
Bitcoin se řídí matematickými pravidly, které nemůže člověk měnit jako obyčejné právní normy a tak lze přesně určit, jaké množství peněz bude v oběhu. Po roce 2033 by se mělo do oběhu uvolňovat již velmi malé množství bitcoinů a definitivní stop by měl přijít v roce 2140, kdy bude v oběhu 21 miliónů BTC. Tím se podobají zlaté měně. Na rozdíl od eura nebo dolaru nemůže být množství zlata libovolně navyšováno. Digitální mince jsou zajímavé pro ty investory, kteří počítají s inflací papírových peněž. Bitcoiny mohou být dokonce předzvěstí zcela nové éry. Stojíme na prahu zcela jiného světa?