Se začátkem školního roku se chystá Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID) spustit revoluční změny v pražské hromadné dopravě.
Se začátkem školního roku se chystá Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID) spustit revoluční změny v pražské hromadné dopravě. Mají nejen přinést zlepšení v dopravě po našem hlavním městě, ale hlavně městské kase ušetřit až 400 miliónů korun z nákladů na MHD. Je to vůbec možné? Nenastane 1. září v pražských ulicích chaos? Geneze návrhu je poměrně jednoduchá. ROPID dostal od magistrátu za úkol najít v MHD úspory až 400 miliónů korun. Tento požadavek vedení ROPIDu využilo k vytáhnutí na světlo svých prozatím skrytých nápadů, jak „vylepšit“ cestování po Praze prostředky hromadné dopravy. Zjednodušeně řečeno, mladý a ambiciózní kolektiv ve vedení ROPIDu objevil své čtverečkované sešity z dob ranného mládí, ve kterém většinu svého volného času strávili plánováním imaginárních linek a kreslením jejich jízdních řádů. Dnes se bohužel tyto „odborníci“ dostali na funkce, které umožňují jejich neortodoxní návrhy nejen zveřejnit, ale dokonce prosadit do praxe. Zářijové změny stojí na třech základních pilířích: - přestup - metrolinka - zjednodušení linkového vedení Metrolinka je vlastně obyčejná linka MHD, která má díky svým nízkým intervalem tvořit tzv. páteřní systém linek. Vedle tří linek metra, by tuto páteř podle ROPIDU mělo tvořit několik linek tramvají a autobusů. Filozofie metrolinek spočívá v tom, že nejsilnější přepravní proudy budou kopírovat právě metrolinky, které se vždy v určitém bodě protknou a zde bude umožněn vzájemný přestup a zároveň metrolinka má takový nízký interval, že cestující přestoupí a hned mu něco pojede do dalšího směru. Myšlenka na pohled hezká, ale v současné době v Praze neproveditelná. Metrolinka potřebuje ke svému bezproblémovému provozu co nejmenší možnost kolizí s automobilovou dopravou. Každá frekventovanější křižovatka, každé úzké místo může znamenat zpoždění, které se na trase kumuluje a vznikají tzv. „vláčky“, které způsobí, že ačkoliv má metrolinka kupříkladu čtyřminutový interval, člověk čeká na zastávce i 15 minut a poté přijedou dva-tři spoje ve „vláčku“ za sebou. Druhý pilíř je přestup. Od září se bude přestupovat všude a často. Z předcházejícího odstavce vyplývá, že nejsilnější přepravní proudy pokryje často jezdící metrolinky, proto podle ROPIDu je nehospodárné vést linky, které propojují dvě oblasti obsluhované metrolinkami. To znamená, že místo přímé jízdy, bude teď cestující nucen přestoupit. Ale může ho hřát vědomí, že metrolinka na kterou přestupuje, jede přece „každou chvíli“, pokud se tedy na trase nic nestane. Navíc většina přestupních bodů je v Praze řešena nešťastně. Většinou nejsou bezbariérové, musí se přecházet frekventované ulice, nebo absolvovat pochodová cvičení. A konečně slibované zjednodušení linkového vedení. Mělo by se zrušit až osm tramvajových linek, takže opticky by to mělo přinést opravdu určité zjednodušení. Ale jak to bude vypadat v praxi? Kupříkladu na lince 11 se sníží dramaticky interval, ale polovina spojů bude ze směru od centra končit na obratišti Náměstí bratří Synků. Čili cestující čekající na Muzeu nebude mít jistotu, že ta jedenáctka, která právě přijela ho, jako dřív doveze až na Spořilov. A aby se to nepletlo, tak sice polovina spojů nepojede až na Spořilov, místo nich bude po této trase vedena linka číslo 6. Myslím, že je to jasný důkaz zjednodušení linkového vedení. Další lahůdku pro zjednodušení si ROPID připravil do Holešovic, zde se během jízdy s cestujícími změní linka 14 v linku 24 a naopak, prostě z jedné zastávky vyjedete v tramvaji číslo 14 a k další zastávce už dojedete v „čtyřiadvacítce“ – prostě v jednoduchosti je krása. Á propos - šetření nákladů. Největší mantra zářijových změn. Skupina odborníku z ČVUT nejenže měla zásadní připomínky k připravovaným změnám, ale také spočítala, že rozhodně ani náhodou nedosáhnou požadované výše. Ono není se co divit. Pánové z ROPIDu si sice mohou realizovat své dopravně-novátorské cíle, ale ekonomické zákony neoklamou. Jeden příklad. V září bude zkrácena linka 123 pouze k nejbližší zastávce tramvaje, nebude tak již vozit cestující až k metru na Anděla. Dobrá, vypadá to na zdůvodnitelný ekonomický krok, ušetří se projeté kilometry mezi metrem a novou konečnou. Jenže ROPID zároveň posílí daný tramvajový úsek. Takže na místo ušetřených autobusů se nově budou v dotyčném úseku prohánět tramvajové soupravy, ty jsou samozřejmě na provoz dražší a tak i student prvního ročníku obchodní akademie si spočítá, že úspory tohoto opatření budou spíše v červených číslech. Tak bychom mohli pokračovat dále, cestujícím se vezme velmi využívaný přímý směr Vršovice/Strašnice-Vysočany obsluhovaný přímou linkou 19, nově bude třeba přesedat v oblasti Želivského, ale na druhou stranu i nadále nechá vozit tuny zbytečného „vzduchu“ na lince 22 na obou jejích koncích. Když už jsme u linky 22, ta je jasným důkazem, že formát metrolinek v Praze v současné infrastruktuře může jen těžko fungovat. Ona už jako metrolinka nějaký ten pátek funguje, spíše se dá napsat, že nefunguje. Denně se na této lince vykytují problémy, dochází ke zpožďováním vlivem okolní automobilové dopravy a častým obrázkem na této lince jsou ony pověstné „vláčky“. Osobně jsem velmi zvědav, jak to celé v září dopadne. Určitě bude na jednu stranu poučné sledovat úplně nové trendy v městské dopravě, na druhou stranu by to mohlo přinést více problémů než užitku. Nechme se překvapit. Odkaz na kompletní připravované změny v Pražské integrované dopravě od 1.9. http://www.ropid.cz/download.php?s=1&idg=56&i=1&id...