Pokud jste měli to štěstí a nebyli přímo postiženi letošními záplavami, určitě jste bez dechu u televize sledovali záběry stoupajících hladin českých řek a toků. Nejednoho z nás určitě napadla otázka, jak se s touto přírodní katastrofou popere naše domácí ekonomika? Propadne se ještě do hlubší recese? Nebo ji naopak velká voda dokáže nastartovat?
Rok 2002 dopadl ekonomicky dobře
Když se podíváme na ničivé záplavy v roce 2002, kdy živel vystavil účet za škody přes 75 miliard korun, nebyla to tenkrát žádná maličkost, téměř tři procenta tehdejšího HDP. Nakonec ale došlo na překvapení ekonomů, když tento rok ukončila Česká republika meziročním růstem o 1,9 procenta. Odborníci tedy obavy z dopadů na ekonomiku příliš nemají. Je pravda, že se nacházíme pořád v ekonomické recesi, ale vody je letos méně a jsme lépe připraveni.
Jaké budou letos škody?
V této chvíli je velmi obtížné vyčíslit, jak velké škody vodní živel letos napáchá. Pokud na pomoc vezmeme pouze statistiku a průtokové hodnoty z roku 2002 a letos, pak bychom se měli dostat někam k 45 miliardám korun. Skutečnost ale bude určitě jiná. Na letošní povodně byla Česká republika více připravena, než na zničující záplavy v roce 2002. Byly postaveny protipovodňové bariéry a další opatření k zmírnění škod na majetku. Navíc nebylo zatopeno metro v Praze, které se stalo po minulé povodni nezanedbatelnou položkou v účtu za velkou vodu. Celková částka by tedy měla být výrazně nižší, než zmiňovaných 45 miliard, ale k sedmimístnému číslu nepochybně zamíří.
Která část ekonomiky utrpí?
Záplavy se nejvíce dotknou odvětví, která jsou významným způsobem lokalizována v zátopových oblastech a odvětví logistických a přepravních. Značné škody jsou v zemědělství, rybářství a potravinářském průmyslu. Praha bude velmi tratit na službách, především v oblasti turistického ruchu.
Dopad na zaměstnanost a na výkon ekonomiky bude záviset hlavně na tom, jak rychle se dokáže z přírodní pohromy vzpamatovat. Ve výhodě bude v tomto případě stavebnictví a reprodukce poničených strojů. Nezanedbatelnou konkurenční výhodu získají ti poskytovatelé služeb, kterých se velká voda nedotkla a již nyní mohou své služby nabízet v postižených oblastech.
Co na to napjatý veřejný rozpočet?
O tom, že se musí ve veřejném sektoru šetřit, slýcháváme dnes a denně. Na pořadu dne je tedy otázka, jak škody za povodeň ovlivní rozpočet České republiky a rozpočty krajů, měst a obcí. Vláda pro tyto účely disponuje rozpočtovými rezervami, jež v letošním roce dohromady dosahují objemu přes 3,6 miliardy korun. Pokud by nestačily, na řadu mohou přijít povodňové dluhopisy, s nimiž se domácí investoři setkali v roce 2002. Alternativou je i mimořádná daň řešící následky povodní v roce 2010, kdy byla snížena základní měsíční sleva na dani o 100 korun
Pojišťovny hlásí miliardy
První, kdo sčítá škody po povodni, jsou pojišťovny. Už nyní hlásí škody za stovky milionů a číslo samozřejmě stále roste. Poslední odhad pojišťoven se pohybuje v řádech jednotek miliard. Velké škody voda napáchala na železnici a na silnici, kde se vyčíslení škod blíží už k miliardě korun.
Nakonec trochu čísel.
