Šedá ekonomika vždy odrážela hospodářskou situaci země. Když se stát potýkal s problémy, šedé oblasti se velmi dařilo. Potvrzuje to i vývoj posledních dvou let, kdy šedá ekonomika vzrostla o 150 miliard korun. Podle posledních odhadů její objem za tento rok bude přes 622 miliard korun, tedy 118 tisíc korun na každého ekonomicky aktivního obyvatele. Vyplývá to ze společné studie A.T. Kearney, Visa a rakouské Univerzity Johanna Keplera.
Šedí nezaměstnaní
Největší objem šedé ekonomiky mají na svědomí lidé, kteří dlouhodobě nemohou najít práci, a tak si na černo bokem přilepšují. Znamená to, že ze svých příjmů neodvádějí daně a zákonné odvody. Ale nejen oni, i zaměstnavatel se zaměstnáním „černého“ pracovníka vyhne poměrně vysokému odvodu do státní kasy. Státu tak unikají peníze. Další součástí šedé oblasti jsou operace daleko za hranou zákona, jedná se hlavně o úplatky a příjmy z kriminální činnosti, aneb špinavé peníze.
Napříč celým pracovním trhem
Jedním ze zažitých modelů šedé ekonomiky je propojení šedé ekonomiky s trhem s narkotiky. Je pravda, že v této oblasti se točí velký balík finančních prostředkům, ale práce na černo již prostupuje celým pracovním trhem, a v současnosti se týká i zcela běžných zaměstnání. Kromě tradičního sektoru stavebnictví jde také o práci v zemědělství, v sektoru služeb, nebo dokonce v umění a kultuře. Na černo pracují chůvy, hospodyně, hudebníci i spisovatelé. Dnes již stěží najdete zaměstnání, kde by se nedalo pracovat na černo.
Nemusí být brzdou
Je to sice paradoxní, ale za určitých podmínek může šedá ekonomika fungovat jako velmi dobrá stimulace oficiálního trhu. Dokonce je možné tvrdit, že jen díky šedé ekonomice není současná hospodářská krize ještě hlubší. Většina peněz, které člověk prací na černo vydělá, končí v kapsách obchodníků. Ti už odvádějí daně a většinou si nedovolí zaměstnat pracovníka na černo. Odvody do státní kasy se tak zvýší a ekonomika může začít růst, vzniknou nová pracovní místa, která obsadí doposud „šedí“ nezaměstnaní.
Jak jsme na tom?
Český stát v současné době kontroluje asi 86 procent své ekomiky. Právě zbylých 14% připadá na šedou ekonomiku. V tomto ohledu patříme mezi evropský průměr. Nejlépe je na tom Rakousko se 7,5 %, hrůzu nahání až 35% šedé ekonomiky v Bulharsku. V našich ekonomických vodách žene šedou ekonomiku kupředu hlavně komplikované daňové zatížení a také nedostatečná kultivace v oblasti práva. Dokud zůstane daňový systém nepřehledný a nepředvídatelný, lze jen těžko počítat s útlumem šedé ekonomiky.
Vládě to nevadí?
S omezováním šedé zóny to v České republice nevypadá nijak skvěle. Je až zarážející, jak dosavadní vlády, ať modré, nebo oranžové, se o omezení šedé ekonomiky ani příliš nesnažily. Jediným nástrojem tak zůstává represe. Jen loni rozdal Státní úřad inspekce práce pokuty přes 320 milionů korun. Když to shrneme, znamená to, že státní úřady při potírání tohoto fenoménu fungují lépe, ale vláda svou nečinností v ekonomické stimulaci žene šedou ekonomiku vpřed. Trochu schizofrenní situace.
Lékem má být větší elektronizace
Někteří odborníci vidí budoucnost v potlačování šedé ekonomiky ve větším rozšíření elektronických transakcí. Čísla jim dávají za pravdu. Státy s vyšším počtem elektronických převodů jsou na tom výrazně lépe než například výše zmíněné Bulharsko. Cílené používání elektronických plateb by podle odborníků pomohlo snížit stínovou ekonomiku v Evropě o 200 miliard euro. Mezi sektory, kde se stínová ekonomika vyskytuje nejčastěji, patří stavebnictví, maloobchod, výroba, cestovní ruch a doprava.