Už to vypadalo, že světová ekonomika si sáhla na pověstné dno, a že se karta obrací. Jenže vidina hospodářského růstu je opět ohrožena, tentokrát ze strany, ze které to málokdo čekal. Centrální banky rozvíjejících ekonomik začínají ve velkém vyprodávat dluhopisy. To může silně zamávat s globální úrokovou sazbou.
Záchrana chřadnoucích měn
Centrální banky zemí, kde se dosud ekonomika rozvíjela, začaly reagovat na nečekaný pád svých měn, a to tím nejjednodušším způsobem, který se nabízí. Prodejem svých devizových rezerv. Tento postup najdeme v každé učebnici makroekonomie nebo monetární politiky, je však sporné, zda a jak je účinný. O co vlastně jde?
Spustila to Indie
Vše začalo nenápadně v jedné - v současnosti nejrozvíjenější ekonomice - v Indii. Místní rupie se stala v poslední době nejztrátovější měnou. Pod prodejní tlak se dostala poté, co se mezinárodní investoři začali stahovat z rozvíjejících se trhů v obavě, že americká centrální banka Fed v dohledné době zastaví program odkupu aktiv, v jehož rámci lije každý měsíc do ekonomiky 85 miliard dolarů.
Likvidace zásob
Centrální banky se tak zbavují velkých zásob deviz z dob, kdy se ekonomikám velmi dařilo a bylo možno nastřádat dost přebytků a přetavit je do devizových rezerv. Výsledkem je silný tlak na růst globálních úrokových sazeb. Nic horšího světová ekonomika v rekonvalescenci nemůže potřebovat. Například Čína jen za červenec prodala americké dluhopisy za dvacet miliard dolarů, dá se tedy předpokládat, že nejen americké výnosy porostou ještě rychleji.
Ustojí to Evropa?
Že to bude mít následky pro celý svět je díky propojenosti globálního hospodářství více než jasné. Odborníci se shodují na tom, že právě Amerika by tuto vlnu mohla ustát, ale v Evropě se množí pochybnosti. Palebná síla centrálních bank je přitom prakticky neomezená. V trezorech leží bondy za devět bilionů dolarů. V posledních týdnech jde o klíčový faktor růstu globálních výnosů a situace se dále zostřuje.
Odstartovali to Američané
Vše začalo na půdě amerického Fedu. Ten pohrozil utažením šroubů měnové politiky a zatřásl ekonomickým světem. Investoři okamžitě reagovali stáhnutím svých investic ze sice rozvíjejících, ale ne úplně bezpečných ekonomik a jejich měny na skutečnost reagovaly prudkým pádem. Centrální banky zareagovaly horečným nákupem svých měn a prodejem dluhopisů ze svých rezerv. Výnosy tak rostou a svět začíná mít strach z další recese.
Nebylo by to poprvé
Podobný stav věcí vyvolal známou východoasijskou krizi na počátku osmdesátých let, tenkrát ale rozvíjející se ekonomiky netvořily takovou podstatnou část trhu jako dnes. Rozvíjející se trhy nyní tvoří polovinu globálního trhu. To je dost na to, aby jejich propad stáhl ke dnu i Západ.
Propad dál pokračuje, rekordní minima atakují jak Indická rupie, tak i Turecká lira, na dno padá i Brazilský real. Řešení je poměrně bolestivé, je nutno dočasně obětovat hospodářský růst a utáhnout měnovou politiku do doby, než se ekonomiky v dotčených zemích stabilizují.