Jak to vypadá, tak boom nákupních center pomalu končí. I některým vyhlášeným adresám dochází dech. Celá pětina velkých nákupních center se potýká s problémem malé návštěvnosti nebo obsazenosti komerčních prostor. Přesto existuje skulinka na trhu, kde by mohly nové nákupní areály zabodovat.
Špatné vnitřní uspořádání
Jaké jsou největší problémy nákupních středisek, které způsobují pokles návštěvnosti a obsazenosti obchodů? Dají se rozdělit do dvou skupin. Za prvé jsou to ty, které souvisí přímo s uspořádáním nákupního centra, ty druhé pak připadají na vnější vlivy.
Do první skupiny patří hlavně neadekvátně velké centrum v poměru ke spádové lokalitě. Velké problémy také dělají „nákupákům“ špatné layouty, hlavně příliš mnoho pater a komplikované, nebo vysloveně špatné uspořádání pasáží. Je to častý jev, eskalátory nebo schodiště, které vás posunou do dalšího patra, jsou nejlépe na úplně jiném konci podlaží než ty eskalátory, kterými jste do patra přijeli. Obchodníci ve snaze donutit zákazníka, aby při putováním centrem potkal co nejvíce obchodů, ho spíše znechutí tak, že si příští návštěvu rozmyslí.
Přesycenost trhu
Do druhé skupiny můžeme zařadit hlavně špatnou dopravní dostupnost. V Praze je to jasné, čím dále od metra, tím se středisko potýká s většími problémy. Jasným příkladem je centrum „Šestka“, která je MHD opravdu špatně dostupná a návštěvností rozhodně neoplývá. Nákupní centra dopravní situaci nejčastěji řeší vlastní autobusovou linkou, nebo na ni přispívají, to jsou však náklady navíc. Odrazujícím faktorem jsou také věčně ucpané příjezdové cesty.
Dalším hybatelem návštěvnosti je dnes už poměrně velká přesycenost trhu v dané lokalitě. Některé projekty otvíraly téměř plně obsazené, ale jejich výsledky byly hlavně zpočátku neuspokojivé. V dnešní době jsou zákazníci poněkud konzervativní a neradi mění svoje nákupní zvyklosti. Nová obchodní centra se musí více snažit lákat své zákazníky na nové značky na trhu, zábavu, služby a marketingové akce.
Šance existuje
Obchodní centra postavená v posledních letech se na trhu prosazují hůře a hůře a tak investoři musí hledat mezery na trhu. A i když se to zdá nepravděpodobné, opravdu existují. V Praze například existuje možnost nákupního centra pro obyvatele Prahy 6, ale lépe situované, než výše uvedená Šestka na periférii městské čtvrti. Na trhu je určitě prostor i pro výstavbu menších lokálních projektů, takzvaných 'convinience centres', zaměřených na nákupy a služby denní potřeby pro obyvatelstvo žijící v bezprostředním okolí.
Do regionů!
Opusťme však matičku Prahu a podívejme se do regionů. Tam jsou další možnosti pro úplně nová nákupní centra. Krajská města jako Plzeň nebo České Budějovice mají potenciál na další rozvoj nákupních center a bylo by chybou zapomenout i na menší regionální centra, kterým nákupní možnosti zcela chybí. Pěkným příkladem je Kladno, kde se za nákupy jezdí do Prahy, vzhledem ke kupní síle tamějších obyvatel by vybudování nákupního centra nemusel být prodělečný podnik.
Česko pod průměrem EU
V Česku v současné době funguje 90 nákupních center s plochou více než 2,2 milionu metrů čtverečních hrubých pronajímatelných ploch. Čtvrtina všech nákupních center stojí v Praze. Mezi dvaceti největšími nákupními centry, dle počtu nájemců, jich devět je v Praze. Zajímavé je, že je Česká republika pod průměrem států Evropské unie a opoti například Francii nebo Velké Británii zaostáváme o docela velký kus. Prostor pro nová nákupní centra určitě je, ale pryč je doba, kdy se mohly obchodní komplexy stavět prakticky kdekoli.