Nedávno jsem při obvyklém lustrování novinek na českém internetu narazil na velmi zajímavé přirovnání soudobého státu k tunelu. Autor článku postavil do kontrastu svět, ve kterém lidé dobrovolně spolupracují, se stavem, kdy jejich spolupráci zprostředkovává stát. Metaforou státu byl tunel, na jehož jedné straně stojí spotřebitelé a na straně druhé ti, kteří statky produkují.
Představte si imaginární svět, ve kterém mezi sebou nikým neomezovaní lidé libovolně směňují cokoli se jim jen zlíbí. Posléze přijdou „chytré hlavy“ a rozhodnou se vybudovat tunel, který bude vytvářet přímou spojnici mezi spotřebiteli a producenty. „Chytré hlavy“ vyslechnou přání spotřebitelů a dle své nejlepší víry je upraví. Vyberou od spotřebitelů peníze a skrz tunel je dopraví k producentům. Ti posléze vyrábí na základě zadání, které k nim přišlo z tunelu. Směna určitých statků mimo tunel je z vůle „chytrých hlav“ zakázána. Spotřebitelská přání jsou tak v důsledku tlumočena přes prostředníka a statky, které z tunelu vycházejí, jsou rozdělovány mezi spotřebitele dle vůle „chytrých hlav“. Zásadním faktorem, který ovlivní, kolik kdo dostane, je intenzita, se kterou křičí. Na druhé straně tunelu se zas producenti nesnaží poskytovat své služby na míru spotřebitelů (stejně jejich preference vlastně ani neznají), nýbrž jen podle přání správců tunelu.
Dnešní ekonomika, ačkoli se tváří jako svobodná, z podstaty potírá dobrovolnou spolupráci. V moderní společnosti se již neodvádí panovníkovi desátek, nýbrž pětina (21% DPH). Každý z nás je bez ohledu na svůj světonázor donucen spoléhat na to, že se o něj stát na stáří postará a za tímto účelem je DONUCEN platit sociální pojištění ve výši 28% z hrubé mzdy. Ano, tento podíl MUSÍTE platit, i pokud se již na důchod zajišťujete jinak.
V ceně elektrické energie tak MUSÍME povinně financovat zisky majitelů solárních elektráren, ačkoli se nám třeba solární panely nelíbí a raději bychom podporovali Temelín.
V tunelové ekonomice NEMŮŽEME pro někoho pracovat jakožto živnostníci, používat jeho pracovní pomůcky, chodit do práce pravidelně a pravidelně dostávat zaplaceno. Mohli bychom být totiž souzeni za Schwarz-systém a vystavovali bychom se nemalé pokutě.
I když jsme pojištěni u soukromé zdravotní pojišťovny, NEMŮŽEME přestat platit povinné zdravotní pojištění.
I když třeba žijeme jako asketa a neprodukujeme žádný odpad, NEMŮŽEME se vyhnout povinné platbě za popelnice.
I když na své televizi nikdy nespustíme žádný program ČT, MUSÍME každý měsíc přispívat nemalou částkou na její provoz.
Pokud se vám podaří vyfotit, nebo natočit někoho, jak kupříkladu krade kanál, pořízený záznam NEMŮŽE být použit jako důkaz. Pokud jste třeba starosta a zveřejníte fotky známých zlodějíčků na webu města, dostanete pravděpodobně pokutu 50 000 Kč.
Autor původního přirovnání státu k tunelu Urza, má bezesporu pravdu v tom, že ačkoli to stát možná myslí dobře, svými kroky napáchá více škody, nežli užitku.
Další články ekonoma Luboše Novotného si můžete přečíst na jeho blogu www.fakebug.cz