České sklářství se nadechuje. Díky špičkové kvalitě za přiměřenou cenu! | EkonTech.cz


České sklářství se nadechuje. Díky špičkové kvalitě za přiměřenou cenu!

Ekonom / sklářství
2. 10. 2014 - 12:04

Tuzemské sklářství v řadě komodit překonalo těžké období uplynulých let hospodářské recese. Mnoho sklářských firem hlásí výrazné nárůsty zakázek.

Zdroj fotografie: www.glass4u.cz

„Za posledních šest let se hodně změnilo, sklářský průmysl se stabilizoval a firmy získaly nové zakázky. Došlo k celkové stabilizaci a sklářský průmysl žije,“ uvádí Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu, která je jedním z členských svazů Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Právě SP ČR uspořádal minulý týden v Jablonci nad Nisou odobornou diskusi nazvanou Sklářské svítání společně se zdejším Muzeem skla a bižuterie a významnými sklářskými společnostmi.

„Ode dna jsme se odrazili natolik, že jsme se ‚praštili do hlavy‘ o strop a máme opačný problém. Máme tolik zakázek, že už nestačíme vyrábět,“ řekl ředitel sklárny Ajeto v Lindavě Jaroslav Turnhöfer. „Jsme unikátní v tom, že neděláme inovace, nemáme designéry a nevyvíjíme nové řady ani nemáme žádné zástupce ve světě. Svět sám si nachází nás a funguje nám to čím dál tím líp,“ konstatoval. Sama kvalita produkce podle Turhnöfera přitahuje tvůrce a designéři si tip na předního výrobce předávají sami.

O nebývalém rozjezdu oboru informují i zástupci dalších firem. „Daří se nám výtečně. Nestíháme v řádu měsíců až let. Jsme vyprodaní minimálně na rok dopředu,“ řekl obchodní a marketingový ředitel společnosti Preciosa Ornela Petr Puš. Zatímco v krizovém roce 2009 jeho společnost prodala perliček, které jsou jejím hlavním produktem, pouhých 1600 tun, letos očekává 4000 prodaných tun. „Kapacita se téměř ztrojnásobila,“ vyčíslil Petr Puš. S výrazně levnější produkcí konkurence z Číny bojuje Preciosa Ornela kvalitou výrobků – do prodeje jde jen asi polovina vyrobených perliček a i ty jsou prý lepší, než produkce konkurence. „Prodáváme kvalitu bez kompromisů. Musíme udržovat kvalitu i sortiment, nesmíme ani na chvilku zakolísat,“ uvedl.

Jak vyplynulo z debaty, která se uskutečnila v hlavním sále jablonecké radnice, sklářství se dokázalo z nepříznivé situace dostat zejména díky erudované pracovní síle, která není extrémně drahá. To je hlavní deviza českého sklářského průmyslu, který v uplynulých letech opět prošel zatěžkávací zkouškou – silně jej zasáhla hospodářská krize sklonku první dekády nového tisíciletí. „České sklo, ať se bavíme o technických oborech nebo o uměleckých, vždy stálo a padalo s tím, jak pestrou paletu nabídky mělo. A krize firmy vyburcovala k experimentům – některé skončily dobře, některé hůře, ale každopádně začalo být přikázáním, že je nutné přicházet s novými věcmi,“ řekl spoluorganizátor akce, kurátor zdejšího Muzea skla a bižuterie Petr Nový. „To neznamená, že by se mělo přestat vyrábět to, co se stále dobře prodává, ale jde o to, aby se kolekce ‚okysličovaly‘. A je úplně jedno, jestli jde o technické, obalové, ploché nebo dekorativní sklo,“ konstatoval Petr Nový s tím, že ve všech sklářských oborech české firmy patří do světové špičky. „Pokud české firmy nebudou zaostávat za světovými trendy, budou inovovat výrobní proces i poohlížet se po nových vzorech, tak to bude dobré,“ míní Petr Nový.

A jak dodává: „Některé procesy se racionalizovaly a vrátili jsme se k tomu, co vždy činilo české sklářství atraktivním, to je velmi erudovaná pracovní síla, která není extrémně drahá“. Racionalizací se má na mysli zejména radikální snížení počtu zaměstnanců v oboru. Zatímco před krizí v roce 2008 sklářský a keramický průmysl podle statistiky publikované Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR na její internetové stránce zaměstnával 31.240 pracovníků, o rok později to bylo jen 19.869 lidí. V následujících letech jejich počet lehce vzrostl na 21.144 (2013).

Výrazně menší počet zaměstnanců přitom dokáže segmentu zvolna vracet jeho dřívější významné postavení na trhu. Jeho celkové tržby totiž v důsledku krize rapidně poklesly ze 49,81 miliardy korun v roce 2008 na pouhých 36,72 miliardy korun v roce 2010. V loňském roce již tržby sklářského a keramického průmyslu dosáhly 42,22 miliard korun.

„Jsem moc rád, že sklářský průmysl včetně keramického se dostal tam, kde dneska je,“ řekl s poukazem na nedávnou krizi generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška. „Sklářům patří dík za to, že to všechno přestáli,“ konstatoval. Připomněl, že české sklářství přesto nemá vyhráno – podobně jako ostatní technické obory je trápí dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Kromě nedostatku výrobních kapacit je naším hlavním problémem nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Chybí nám hlavně brusiči, protože v poslední době se učiliště zaměřovala spíš na umělečtější profese,“ posteskl si Jaroslav Turnhöfer ze sklárny Ajeto.

Pomoc při řešení současného neuspokojivého stavu SP ČR nabídne v příštím roce, který společně s vládou ČR vyhlásí Rokem průmyslu a technického vzdělávání. „Chceme udělat celou řadu akcí tak, abychom nalákali děti do škol zaměřených na technické vzdělávání a posunuli tak výrazně učňovské a technické vzdělávání dopředu. Naším cílem je, aby tu byl dostatek kvalifikovaných pracovníků,“ prohlásil Zdeněk Liška.