Běžnému občanovi v Čechách to zas tak divné nepřijde. Ten je odkojen předraženými Blankami, několikamiliardovými stavbami metra do nikam a pro nikoho, nejdražším kilometrem dálnice široko daleko atd., atd. V duchu si řekne: „No jo, česká kotlinka, tam je možný snad úplně všechno. Jó, to na Západě, tam by nic takového možné nebylo.“ Proto možná překvapí, že i takoví „pünktlich“ Němci mají svůj „tunel Blanka".
Nové letiště
V Berlíně byly po opětovném sjednocení v roce 1991 tři funkční mezinárodní letiště. V rámci velkých přestaveb nového hlavního města sjednoceného Něměcka bylo nejprve postaveno supermoderní několikapatrové hlavní nádraží. Což byl a je vrchol dopravní infrastruktury nejen v Evropě, ale dost možná i na světě. Další na řadě byla letecká doprava. Bylo rozhodnuto vybudovat jedno velké letiště a na něj převést veškerý provoz ze všech letišť. Letiště Tempelhof bylo uzavřeno už v roce 2008 a u zbývajících dvou bylo naplánováno uzavření v roce 2013.
Nové letiště je pojmenováno po nositeli Nobelovy ceny míru Willy Brandtovi, bývalém starostovi Západního Berlína a kancléři západního Německa. Stavební práce začaly dne 5. září 2006. V roce 2007 byly zahájeny práce na železničním tunelu, který bude probíhat pod letištěm, a taktéž v tomto roce byl dokončen spojovací nájezd na dálniční síť. Stavební práce na výstavbě nového terminálu začaly v roce 2008 a datum prvního otevření bylo stanoveno na konec října 2011, později bylo posunuto o 7 měsíců, na 3. června 2012. Letiště mělo odbavit ročně až 45 miliónů pasažérů, pro srovnání Letiště Ruzyně v rekordním roce 2008 odbavilo cca 12 miliónů cestujících.
Místo obřího stěhování obří ostuda
Na noc ze 2. na 3. června 2012 byla naplánována gigantická logistická akce, během níž se měla najednou přestěhovat dvě velká mezinárodní letiště do jednoho. Bylo vše náplánováno do nejmenších podrobností. K převozu vybavení bylo plánováno 2 800 jízd kamionů, z toho 600 se bude muset uskutečnit během rozhodující noci. Mezi posledními se do nového domova vydají tahače letadel, které váží 60 tun. Celkem mělo být přepraveno 55 000 metrů krychlových vybavení. To je více, než kolik materiálu se transportovalo v roce 1999 při stěhování německého Spolkového sněmu z Bonnu do Berlína. Pokud by vše šlo naskládat do klasických stěhovacích krabic, postavila by se z nich věž do výšky 230 kilometrů.
Avšak místo gigantického stěhování přišla obrovská mezinárodní ostuda. Nové letiště Willyho Brandta v Berlíně muselo o několik měsíců odložit zahájení provozu. Důvodem jsou problémy s protipožárním zabezpečením. Pro letecké společnosti to znamená dramatické zvýšení nákladů, muselo totiž dojít k přeplánování letů zpět na dosavadní letiště a ztráty aerolinek šly do miliónů eur. Nakonec se objevily i další problémy při odbavování a transportech kufrů.
Například letecké společnosti Air Berlín a Lufthansa už nasadily nové linky, hlavně na nejdelší mezikontinentální lety. Musely oslovit víc než 1 milión cestujících, což samozřejmě znamenalo obrovské nečekané náklady. Dále je v ohrožení až 40 000 nových pracovních míst, které nové letiště mělo vytvořit. A to se nepočítá se ztrátami firem, které se také připravovaly na start provozu, nabraly pracovníky, vytvořily pobočky. Skandál tak dosahuje přímo galaktických rozměrů. Kam se hrabe naše „korupční“ Blanka…
Problémy nekončí
Další problémy na sebe nedaly čekat. 10. srpna oznámila braniborská vláda, že částečně státní společnost FBB (provozovatel letiště) má prostředky pouze do konce roku, a žádná finanční instituce se rozhodně nehrne do dalšího půjčování zadlužené společnosti. A tak má Berlín nové letiště, které je sice supermoderní a nadčasové, ovšem má jedinou drobnou vadu na kráse - ještě na něm nepřistálo žádné letadlo. Trochu mi to připomíná legendární scénu z britského seriálu „Jistě, pane ministře“, kde je hlavní hrdina, jako ministr administrativy, na inspekci nemocnice, která je skvěle vybavená, pracují tam nejlepší odborníci, avšak má drobnou vadu, nikdy ji totiž nenavštívil žádný pacient…
Co bude s letištěm dál? Jen odsun prvního zahajovacího data z června na srpen navýšil cenu celé stavby o 1,2 miliardy eur (cca 30 miliard Kč), což je skoro polovina původního rozpočtu. A aby toho nebylo málo, bylo stanoveno datum dalšího „startu“ na 17. března příštího roku. Ovšem i nad tímto datem se vznášejí velmi vážné otazníky, a to hlavně kvůli naprosto zfušovanému protipožárnímu zabezpečení (podle Němců asi pro provoz letiště nepodstatná věc…), takže se spíše očekává ostrý provoz od září příštího roku. Na kolik se tak celkové náklady na stavbu letiště vyšplhají, si v této chvíli nikdo netroufne ani odhadnout.