I v patnáctém ročníku žebříčku Technology Fast 50 pro region střední a jihovýchodní Evropy, který každým rokem sestavuje společnost Deloitte, opět nejvíce uspěly polské firmy. Letos se jich mezi padesát nejrychleji rostoucích společností probojovalo 17. Z hlediska zastoupení zemí v žebříčku následují firmy z Maďarska, Rumunska, Chorvatska a České republiky.
Mezi podmínky, které musí firmy splňovat, patří mimo jiné působení v byznysu více než 5 let a každý rok vykazování tržby vyšší než 50 000 eur. Dalším významným kritériem je, že společnost musí mít sídlo v jedné ze 17 zemí ve Střední Evropě.
Menší zastoupení firem z České republiky
Vedle polských jsou také velice úspěšné maďarské společnosti, kterých se do žebříčku dostalo 10, což je o 2 více než minulý ročník. Rumunsko si spolu s Chorvatskem udrželo počet šesti zástupců jako minulý rok. Nárůst vedle Maďarska byl také na Slovensku, a to ze dvou na tři zastoupené společnosti. Česká republika naopak zaznamenala pokles - z 5 zástupců na 3. Nejpočetnější zastoupení mají stejně jako minulý rok společnosti orientující se na vývoj softwaru (26 z 50). Hned za nimi jsou firmy, které vsadily na internet (12 z 50).
Favorité
Maďarská společnost Szallas.hu Kft., zabývající se prodejem ubytování, vykázala růst neskutečných 2259%, čímž si zajistila první příčku. Jen pro zajímavost loni zvítězila rumunská společnost Vola.ro SRL, která se orientuje zejména na prodej letenek. Dosáhla růstu 5729%. Druhé místo obsadila pro rok 2014 polská firma soustřeďující se taktéž na internet. Třetí místo pak po právu patří srbské softwarové firmě HTEC, která vykázala růst 1777%.
Za Českou republiku na 25. místě skončil Logic point s ročním růstem 474% a předběhl tím Internet Shop, provozující síť Parfums.cz, který se loni umístil na 12. místě. Letos se propadl na 26. příčku. Do první padesátky se ještě umístila společnost Invea-Tech zabývající se počítačovými sítěmi. Skončila na 46. místě.
Velká pětka
Společnost Deloitte sestavuje vedle hlavního žebříčku také dva vedlejší. První je tzv. Deloitte Big Five, kde jsou podmínky stanoveny na výnosy vyšší než 25 milionů eur v roce 2013 a také musí podnik působit na trhu minimálně 5 let. Zde se od minulého roku změnilo jen málo, a tak první místo opět obsadila polská společnost Goclever a druhé i letos obhájil český Internet Shop.
Vycházející hvězdy
Poslední kategorií jsou tzv. Vycházející hvězdy, kde stejně jako v hlavním žebříčku zvítězil zástupce Maďarska, společnost Distinction, která rostla o 2746%. Do první desítky se dostaly i dvě české firmy, které tak splnily podmínku výnosů alespoň 30 tisíc eur a působení na trhu v horizontu od 3 do 5 let. První z nich, Simplity, se umístila na 6. místě s růstem 456%. Společnost se zaměřuje na konzultační a technické služby. Druhým a posledním českým zástupcem je firma Zentity, jež se zaměřuje na vývoj mobilních aplikací.
Rozhovor s Jiřím Sauerem, senior audit manažerem společnosti Deloitte:
Jak dlouho se již věnujete projektu Technology Fast 50?
Před 9, respektive 10 lety jsem se rozhodoval, kam nastoupit. A Technology Fast 50 byl projekt, který byl jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl právě pro společnost Deloitte. Pak to byl ještě žebříček fotbalových klubů, který Deloitte taktéž dělá. Aktivně se však projektu věnuji poslední tři až čtyři roky.
Jaký byl vývoj projektu a co přináší zapojeným firmám?
Začátky byly skromné. Firem se hlásilo samozřejmě podstatně méně než dnes. Nevěděly, co je čeká a co jim může vůbec účast ve Fast 50 přinést. To se však časem výrazně změnilo. Dnes, když se řekne Fast 50, tak je to symbol prestiže a také jde o srovnání toho, jak si na trhu vedete v porovnání s konkurencí. Nelze opomenout i množství získaných kontaktů.
Česká republika spadá ve Fast 50 do regionu střední a východní Evropy. Jak si naše země vede v porovnání s dalšími? A projevuje se zde ekonomická síla jednotlivých zemí?
Neřekl bych, že je zde nějak markantně vidět rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ve vztahu k jejich ekonomické vyspělosti. Většina těchto společností je malá, avšak velice rychle se rozvíjející. Růst těchto společností počítáme v řádech stovek procent. A právě zde se projevuje ani ne tak ekonomické postavení země, nýbrž mnohem více povaha jednotlivých národů, jejich kultura. Od tohoto se pak odvíjí přístup lidí k samotnému byznysu. Například Polsko je v posledních letech poměrně dravé. Snaží se být výrazným hráčem na trhu. A tomu odpovídají i výsledky žebříčku, kde najdeme letos 17 polských zástupců mezi celou Fast 50. Jde sice o mírný pokles vůči minulému roku, ale pořád jednoznačně v žebříčku převažuje. To stejné bohužel nemůžeme říci o České republice, která začíná spíše stagnovat.
V čem se tedy liší mentalita Čecha a Poláka?
Když mám schůzku se svými polskými kolegy, tak mi říkají, že v Polsku je symbolem úspěchu a společenské prestiže založení firmy, její vybudování, vstup na burzu a vydělání peněz. U nás je tento přístup bohužel spíše výjimečný. Češi zkrátka spíše hledají jistotu, neradi riskují a za úspěch považují např. práci pro aerolinky, Českou národní banku apod.
A není výrazným faktorem i velikost tamějšího trhu? Přeci jen Polsko má téměř 40 milionů obyvatel…
S tímto tvrzením bych byl velice opatrný. Do Fast 50 se hlásí především softwarové společnosti a společnosti nabízející internetové služby. A tyto firmy neuznávají hranice. Pokud vytváříte nějakou aplikaci, tak jedinou vaší překážkou vstupu na zahraniční trh je jazyková bariéra, tedy náklady na překlad. Například společnost Simplity využila komparativní výhody nižších mezd a působí i v Rakousku.
Druhým nejúspěšnějším státem v žebříčku je bezesporu Maďarsko. Není to trochu překvapivé, zejména pokud přihlédneme k tomu, co se v Maďarsku již delší dobu odehrává?
Maďarsku se ekonomicky moc nedaří, ale opět platí to, co jsem již říkal na začátku. Jde o nově vznikající firmy, kde typickým zaměstnancem je člověk, který je pár let po škole. A tito lidé mají touhu se prosadit třeba právě přes internet. Dalo by se také říci, že situace v Maďarsku je naopak motivátorem k tomu, aby se lidé pustili do výzkumu, vývoje a s tím souvisejících aktivit. Jednoduše přetavili nevýhodu současné situace ve svou výhodu.
V průzkumu, který provádíte mezi CEO společností, je kladen velký důraz na potřebu kvalifikovaných, vzdělaných lidí. Jaký je rozdíl v úrovni vzdělání mezi jednotlivými zeměmi?
Setkávám se s kolegy z různých zemí a samotnými účastníky a mohu říci, že nepociťují žádné výrazné rozdíly v úrovni vzdělanosti.
Výsledky Technology Fast 50 ZDE