Jak důležitá je krása pro úspěch? Myslíte, že zevnějšek neovlivňuje vaše šance na lepší kariéru a vyšší výdělek? Pak vězte, že se mýlíte. Alespoň to tvrdí studie z Michiganské univerzity.
Markus Tobius a Tanya Rosenblat jsou autory paperu nazvaného příznačně „Why Beauty Matters“. Na základě svého výzkumu v článku dokazují, že prémie za krásu opravdu existuje. Podle autorů mohou krásní lidé vydělat až o dvanáct procent více než jejich spolupracovníci s méně atraktivním zevnějškem. Tobius a Rosenblat k tomuto výsledku došli na základě mnoha experimentů. Z jejich studie vyplývají tři důvody, které vysvětlují vyšší mzdy u krásnějších lidí.
Hezčí znamená schopnější
Pokud jste dostali od pánaboha do vínku krásný vzhled, pro mnoho zaměstnavatelů se pak automaticky jevíte jako schopnější. Že to nedává smysl? Výzkumníci tuto skutečnost testovali na experimentu najímání pracovníků pomocí fotek. Výsledek ukázal, že u atraktivnějších zájemců o zaměstnání jsou zaměstnavatelé ochotni nabídnout zhruba o deset procent vyšší mzdu.
Krása buduje sebevědomí
Druhý důvod je již o něco jasnější. Krásní lidé si prostě více věří, což je na pracovním trhu činí žádanějšími. A nejedná se jen o práci. Američtí vědci upozorňují, že tento vztah funguje již od mladého věku a utváří se již ve vzdělávacím systému. Učitelé, ať již vědomě či nevědomě, přesně podle výše zmíněného předpokladu považují atraktivnější studenty za ty nadanější. Proto se jim také více věnují. Krásnější studenti se tak opravdu díky lepší péči učitelů stávají úspěšnějšími. Navíc zájem ze strany vyučujícího posiluje jejich sebedůvěru i ve vztahu k vrstevníkům.
Tento příklad ukazuje, jak silně lidé reagují na role, které jim společnost přiřadí. Tobius a Rosenblat navíc studují také oblast komunikačních a společenských dovedností. Pokud se od lidí očekává, že budou druhé bavit a jsou považováni za extrovertní v dobrém slova smyslu, pak mnohem snáze najdou sebedůvěru, aby takoví skutečně byli. Komunikační dovednosti patří samozřejmě mezi vlastnosti, které navyšují produktivitu některých pracovníků a tím pádem i jejich mzdy.
Zevnějšek ukazuje osobnost
Dobře vypadajícího člověka podle autorů studie často považujeme rovněž za člověka se skvělou osobností. Tento přístup navazuje na předpoklad úvahy hezčí rovná se schopnější a rozšiřuje ho. Zaměstnavatelé nepovažují atraktivnější pracovníky jen za schopnější, ale také za lidi s lepší a zajímavější osobností. Zdá se vám to nepravděpodobné? Studie zmiňovaných autorů na základě experimentů ukazuje, že každý z nás hodnotí druhé již při prvním setkání, kde vzhled hraje silnou roli. V případě atraktivnějšího člověka podvědomě očekáváme, že bude také inteligentnější, sociálně schopnější a samozřejmě sexuálně zdatnější.
Ekonomie krásy
Tobius a Rosenblat nejsou jediní, kteří se tématu krásy v ekonomii věnují. Za průkopníka výzkumů v této oblasti je považován profesor Daniel Hamermesh. Ten se studiím ekonomie krásy věnuje již od roku 1994. Článek těchto badatelů veskrze potvrzuje i jeho závěry.
Hamermesh navíc tvrdí, že ženám na pracovním trhu nepomohou plastické operace. Ty podle něho atraktivnost pro zaměstnavatele nezvyšují. Vedle prémie za krásu pak zmiňuje také opačný případ, takzvanou pokutu za ošklivost. Ta je podle profesora z Royal Holloway University v Londýně dokonce významnější.