I letos se více než 10 400 studentů vysokých škol z celé ČR zúčastnilo studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2017, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.
Jméno a příjmení respondenta: Mgr. Petr Chytil
Společnost: Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Pozice: Advokátní koncipient
Vystudovaná vysoká škola a zaměření: Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Doba od absolutoria: 2016
Jak byste zhodnotil své studijní výsledky během studia na vysoké škole?
Mé studijní výsledky se v průběhu studia postupně zlepšovaly, což bylo dáno zejména tím, že jsem se v prvních ročnících škole příliš nevěnoval. Míra volnosti, kterou univerzita umožňovala, mě mile překvapila, takže jsem leccos podnikal a rozvíjel se také jinými směry. Určitě jsem se nehonil za červeným diplomem. Postupem času jsem si ale čím dál více uvědomoval, že pokud chce člověk dělat něco pořádně, musí se do toho umět „ponořit“ a nedělat tisíc různých vedlejších věcí.
Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořil anglicky?
C1. Nejvíce jsem se naučil na střední škole, Erasmu a zahraničních letních školách. Když jsem se koukal na nějaký seriál nebo film, tak jedině v originále. Angličtina je v dnešní době již naprostým základem.
Chtěl jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studoval?
Ano. Pokud 5–6 let studujete právnickou fakultu, přijde vám přirozené, že chcete své znalosti minimálně vyzkoušet v praxi. Je to však i svým způsobem zavazující, protože člověk nechce ta kvanta hodin prosezených v knihovnách ztratit. Důležité je přistupovat kriticky k tomu, co děláte, a neustrnout.
Věděl jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodl pro zaměstnanecký poměr?
Právo je v tomto specifické, protože předpokladem k advokátní zkoušce je koncipientská praxe. Prošel jsem si určitým vývojem a nyní mi přijde smysluplné nabrat zkušenosti a do samostatného podnikání se pouštět až ve chvíli, kdy má člověk opravdu co nabídnout.
Získával jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?
Mimo vlastní projekty jsem pracoval na studentské pozici v advokátní kanceláři. Pokud si člověk dobře rozvrhne plán studia, dá se pracovat 3–4 dny v týdnu a někdy i více.
Jaká byla Vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodili?
35–40 tisíc hrubého měsíčně. Částku jsem odvodil ze mzdových statistik absolventů stejné VŠ s podobnými zkušenostmi a jazykovou vybaveností.
Kontaktoval jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěl byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Tuto možnost jsem nevyužil. Z druhé strany zde již ta možnost je. Pokud máte kvalitně vyplněný LinkedIn profil a máte co nabídnout, pracovní nabídky obdržíte ještě před absolvováním.
Jakým způsobem jste získávali tipy na nabídky zaměstnání? Z jakého zdroje jste se dozvěděl o současném zaměstnavateli?
Vycházel jsem z toho, co chci dělat a v jaké specializaci se rozvíjet nejvíce. Následně jsem si udělal seznam advokátních kanceláří, které mají určité renomé a kde bych se mohl nejvíce rozvíjet. O svém současném zaměstnavateli jsem věděl ještě před nástupem na právnickou fakultu. Pokud se někdo zajímá o obor, měl by mít i představu o potenciálních zaměstnavatelích a informace by si měl i sám automaticky vyhledávat.
Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?
Studentské akademie, školení a různé workshopy. Tyto akce určitě přínosné jsou. Přináší možnost alespoň částečně se seznámit s prostředím a s lidmi, kteří v dané společnosti působí.
Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost? (Vybraná možnost označena tučně)
1) Jistota, stabilita vs. Změna
2) Tvůrčí přístup vs. Používání známých, předem daných postupů
3) Soutěživé vs. Přátelské prostředí
4) Práce na jednom místě vs. Časté cestování
5) Teoretické vzdělávání vs. Získávání zkušeností z praxe
6) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu
7) Náročná pracovní pozice vs. Rovnováha mezi prací a volným časem
8) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. Operativní, krátkodobé úkoly
9) Úzká specializace vs. Získávání obecných dovedností
10) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. Přijetí vedoucí role
11) Samostatná práce vs. Spolupráce v týmu
Musel jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodl přestěhovat?
Stěhovat jsm se nemusel.
Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?
Cca 20 minut. Snesitelné maximum pro mě představuje 45 minut.
Chtěl byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí?
Rozhodně ano. Z pohledu absolventa práv je práce v zahraničí možná o něco složitější než v jiných oborech. V rámci VŠ se totiž primárně učíme české právo, což činí působení v zahraničí o něco těžším. Jinak jsem přesvědčen, že taková zkušenost může být velmi obohacující nejen z profesních důvodů, ale i z hlediska osobního rozvoje. Minimálně na Erasmus by měl vyrazit úplně každý. V zahraničí jsou takové aktivity naprostým standardem. Většina Čechů je v tomto směru zbytečně pasivní a raději zůstává doma.
Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité.
a) Odměňování a možnost růstu ve firmě
20 %
b) Pověst a image firmy
20 %
c) Pracovní náplň
35 % - Z hlediska zisku zkušeností je pracovní náplň asi nejdůležitější.
d) Lidé a kultura ve firmě
25 %