Na téma daní v České republice jsme se pobavili s tím nejpovolanějším, daňovou hvězdou roku 2013 v kategorii daně z příjmů právnických osob (DPPO), Tomášem Urbáškem ze společnosti PwC Česká republika.
Tomáš Urbášek
V letech 1993 – 1998 vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.Po studiích nastoupil do společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) ČR, kde se vypracoval až na pozici ředitele oddělení daňových a právních služeb. Minulý rok získal ocenění „daňová hvězda roku“ pro oblast daně z příjmů právnických osob.
Pane Urbášku, začněme rovnou Vaším kariérním startem. Jaké bylo Vaše první zaměstnání na plný úvazek?
Mým prvním zaměstnáním byla práce v oddělení auditu zde v PwC. Chtěl jsem si tím rozšířit obzory. Ještě před nástupem jsem si totiž udělal zkoušky daňového poradce a o daních jsem už ledacos věděl. Auditem, tedy ověřováním finančních výsledků podniku, jsem chtěl dojít k pochopení toho, jak podniky fungují, jelikož, jak říká zákon, účetnictví pravdivě a věrně zobrazuje skutečnosti, které se dějí…, a opravdu, audit mi pomohl pochopit, o čem byznys je.
Takže si myslíte, že nezbytnou výbavou ekonoma je orientace v účetnictví?
Myslím si, že to hodně pomůže. Neřekl bych, že to je úplně nezbytně nutné, ale pokud se vyznáte v rozvaze a výsledovce, tak alespoň víte, co za těmi čísly je a na jakých předpokladech vznikla. To je důležité pro správnou interpretaci výsledků a rozhodování o dalších krocích.
Po třech letech jste se ale přesto vrátil k daním a dle Vašeho ocenění „daňová hvězda roku 2013 pro oblast daně z příjmů právnických osob“ to bylo správné rozhodnutí. Díky čemu jste podle Vás ocenění získal?
Tím, že pomáhám klientům. Důležité je přijít s řešením, které není teoretické a je prospěšné byznysu dané firmy. Klienti se často nevyznají v zákonech, a od toho je podle mě právě poradce – aby zákony převedl do srozumitelného jazyka a vymyslel řešení, které je v souladu se zákonem a zároveň podporuje byznys.
Bylo pro Vás těžké seznámit se se všemi zákony, které k práci potřebujete, a vyznat se v nich?
Těžké to bylo. Daně jsou specifické tím, že jsou přesně na pomezí práva a ekonomie. Základ DPPO se bere z hospodářského výsledku, hospodářský výsledek se bere z účetnictví a účetnictví vychází z ekonomických skutečností. Na druhou stranu se musí na hospodářský výsledek aplikovat mnoho paragrafů a pravidel, aby bylo možné dojít ke správnému základu daně. Při práci v daních je tedy nezbytně nutné mít ekonomické i právní vidění.
Musíte mít tedy i hodně diverzní tým, co se oboru vzdělání týče, je to tak?
Ano, naše týmy jsou složeny z ekonomů, právníků, ale i techniků a absolventů různých dvojkombinací. Vysoká škola je především o tom, naučit se učit, najít a zpracovat zdroje, vyvodit závěry. Nejsme zavřeni nikomu. U uchazeče záleží hlavně na nadšení a motivaci. Ekonomické vzdělání je u nás většinou malou výhodou, ale kdybych měl srovnat demotivovaného ekonoma a vysoce motivovaného technika, tak z dlouhodobého hlediska má technik větší předpoklady něčeho dosáhnout.
Jak vidíte budoucnost daní? Ať se studenti dozvědí, zda se vyplatí na oblast daní zaměřit…
Daně budou vždy v nějaké formě existovat, to je jisté. Je otázka, jak se budou vyvíjet a z čeho se budou vybírat. Vždy budou existovat veřejné statky a služby, které bude potřeba z něčeho financovat, a nikdy nebudou plně financované ze soukromých zdrojů z různých důvodů, ať už protože by přestaly být nezávislé, nebo proto, že by tyto statky a služby nepřinášely atraktivní návratnost. Z toho důvodu budou muset vždy existovat veřejné zdroje, tvořené výběrem daní.
Zajímavá bude do budoucna podle mě oblast e-commerce, aneb jak zdanit e-byznys. E-byznys získává stále větší podíl na ekonomice a otázkou je, jestli celou tu virtualizaci dokáže současný koncept daní obsáhnout.
Co se týká perspektivnosti studia daní, například Zákon o dani z příjmů je „nejnovelizovanějším“ zákonem v ČR. Ruší se odpočty, zavádí se odpočty, do toho se přimíchá mezinárodní zdanění a najednou má daňař spoustu práce, protože se v tom nikdo nevyzná.
Časté změny zákonů Vám tedy poměrně komplikují práci, je to tak?
Dá se to tak říci. Bez průběžného vzdělávání by žádný daňař dlouho nevydržel. Komu ale časté změny škodí ještě více, je celá naše země. Ve stabilnějších ekonomikách je mnohem více investorů, a podnikání tam vzkvétá. Když se nás investor ptá, co si má dát do rozpočtu, s jakým má počítat daňovým zatížením práce a kolik bude stát jeden pracovník, a my mu řekneme letos tolik, za rok tolik a za dva roky ještě nevíme, protože se to asi změní, rozhodne se nakonec své investice směřovat do jiné stabilnější země, kde může svůj byznys plánovat v delším horizontu, než u nás.
Je daňové prostředí České republiky výrazně méně stabilní, než například v dalších zemích EU?
Určitě patříme ke státům, které mají daňové prostředí rozkolísané, a jsme tak zahraničními subjekty i vnímáni.
Kdybyste mohl poradit státu, jak daňové zatížení upravit do budoucna, co byste navrhnul?
Mám-li se držet DPPO, určitě bych nedoporučoval její zvýšení. Daňová konkurence je mezi státy v dnešní globalizované době velká a zvýšení DPPO by do státní kasy už o moc víc prostředků nepřineslo. U DPH už také prostor na zvyšování nevidím. Otázkou jsou spotřební daně, ale sami vidíme, že ani tam se již moc zvyšovat nedá. Pokud uvedu jako příklad pohonné hmoty, nákladní automobily zkrátka natankují tam, kde je nejlevněji, v našem případě někde za hranicemi ČR. Takže sečteno podtrženo, zvýšením daní, ať jde o jakoukoli oblast, si naše země moc nepomůže, ba naopak možná uškodí.