Zavedení je sporné, může negativně ovlivnit obchodní vztahy i zatížit konečné uživatele. Sněmovnou nedávno podpořená digitální daň týkající se velkých online společností nemusí přinést jen samá pozitiva. Světoví digitální giganti zaplatí na daních za služby poskytované českým uživatelům, ve výsledku by to ale mohli být právě tito uživatelé, na koho daň dopadne. Není také vyloučeno, že budou následovat odvetná opatření ze strany USA.
Návrh zákona o digitální dani, který v listopadu loňského roku schválila vláda, prošel koncem ledna i prvním čtením ve sněmovně. Podle Ministerstva financí by k jeho zavedení, pokud vše půjde podle plánu a zákon projde parlamentem, mohlo dojít již v polovině tohoto roku.
Kdo a kolik zaplatí?
Navrhovaná daň se bude týkat společností, jejichž celosvětový výnos přesáhne 750 milionů eur ročně, s ročním obratem v Česku nad 100 milionů korun. Zdaněny budou tržby těchto firem, a to ve výši 7 %, týkající se vybraných digitálních služeb poskytovaných českým uživatelům. Podle Ministerstva financí mezi tyto služby patří zejména provozování cílené reklamní kampaně, využívání mnohostranného digitálního rozhraní a poskytování dat o uživatelích. Daň by tak měla dopadnout hlavně na nadnárodní technologické giganty, jako jsou Google, Amazon, Facebook, Apple či Spotify, ale také na některé sharing platformy typu Uber nebo Airbnb.
Ročně by podle odhadů měla nově zavedená daň přinést do státního rozpočtu až 5 miliard korun. Zároveň půjde však o opatření pouze dočasné – posledním zdaňovacím obdobím má být rok 2024, v případě, že do té doby evropské státy nedospějí ke společnému řešení. „Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení. Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ uvádí v tiskové zprávě k návrhu zákona ministryně financí Alena Schillerová.
Proč bude daň zavedena a jaké mohou být následky?
Podle Ministerstva financí jde především o snahu narovnat podmínky v českém daňovém prostředí, kde až dosud odváděly velké digitální společnosti na daních jen zlomek toho, co české, jejich tržby u nás jsou přitom často mnohonásobně vyšší. Digitální daň by tak měla zavést férovější systém, který se nedotkne koncových uživatelů, navíc navyšující státní rozpočet.
To, že koneční uživatelé novou daň nepocítí, je však spíše jen teoretický předpoklad. V praxi to totiž podle odborníků může vypadat tak, že společnosti zdraží své služby, případně zpoplatní ty, které byly až dosud zadarmo. „Tato daň může být přenesena na uživatele digitálních služeb v České republice prostřednictvím zvýšení cen za jednotlivé produkty,“ komentuje situaci pro web měšec.cz Martin Kopecký z Komory daňových poradců ČR.
Stejný je i postoj americké strany, který shrnul v prosinci velvyslanec Stephen King ve svém komentáři v Lidových novinách: „Zatímco někteří argumentují, že [daň] postihne jen některé velké společnosti, realita je taková, že postihne hlavně spotřebitele, protože společnosti ji převedou na své zákazníky ve formě vyšších cen.“ Zároveň také zdůraznil, že jedním z důsledků by mohla být i nějaká forma protiopatření americké vlády.
Jednat by se mohlo třeba o zvýšení cel na některé ikonické české výrobky. „Na co by Trump uvalil cla, lze jen spekulovat, nicméně z jeho předchozích prohlášení bychom mohli vytušit, že by hledal něco pro nás symbolického, i když s menším objemem vývozu. Horkým kandidátem by tak mohlo být například české pivo nebo automobily,“ uvádí pro server Echo24 Dominik Stroukal, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
O možných odvetných opatřeních psaly také Hospodářské noviny, odkazující se na nejmenovaný americký vládní zdroj. Ministryně Schillerová však ve sněmovně prohlásila, že žádné oficiální informace o chystané odvetě nemá, s tím, že danou věc ministerstvo řešilo i s velvyslanectvím USA.
Řešení na celoevropské úrovni
V případě zhoršení obchodních vztahů se Spojenými státy by podle českých podnikatelů mohlo dojít ke snížení přílivu zahraničních investic, ztrátě trhů a nižší konkurenceschopnosti, jak píše web ČT24. Kritikům se nelíbí ani poměrně vysoká sazba daně v porovnání s jinými státy, a také fakt, že Česká republika jedná samostatně a nečeká na zavedení jednotné celoevropské daně. Ta by pomohla sjednotit státy ve společném postupu například v případě, že by bylo potřeba vyjednávat s USA a čelit případným protiopatřením.
Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše jde o zbytečnou provokaci Států. Zdanění by se dle jeho názoru mělo provést na základě společné politiky evropských států, nejlépe na úrovni OECD. „Bylo by daleko účinnější, kdyby Česká republika posílila svoji politiku v těchto členských orgánech spíš, než aby jednostranně vyhlašovala sedm procent. Není reprezentovaná v Evropské centrální bance, bohužel, ale na poli OECD by měla mnohé co říct, a vymyslet nějaký rozumný způsob, jak tyto firmy danit, protože je určitě správné, aby tento obchod nějak zdaněn byl,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
